Základní škola Vrčeň

Nabízíme k prohlédnutí výtvarné práce našich nejstarších žáků.

Vážení a milí příznivci Muzea jižního Plzeňska v Blovicích, p. o.,

srdečně vás zveme na oslavu Mezinárodního dne muzeí! Připravili jsme pro vás stopovačku v parku, kterou si můžete projít již o tomto víkendu. V pondělí 18. 5. bude muzeum mimořádně otevřené a vstup je zdarma. V parku budou otevřeny branky na Husinu a Boušov.

Dále vás zveme na zpřístupnění výstavy Mezi povinností a svědomím (Bezpečnostní složky na jižním Plzeňsku za období Protektorátu Čechy a Morava), které se uskuteční 2. 6. 2020. Výstavu je možné shlédnout až do 7. 11. 2020.

11. 6. v 17hod zahájíme komentovanou prohlídkou výstavu Proměny zámku Hradiště, zachycující různé podoby zámku v průběhu staletí.

Těšíme se na vaši návštěvu a přejeme krásný víkend!

Mgr. Tereza Pelcrová
Muzejní pedagog a PR

 
Muzeum jižního Plzeňska v Blovicích, p.o.

Hradiště 1
336 01 Blovice
T: +420 371 522 208 M: +420 721 090 451 E: pelcrova@muzeum-blovice.cz

www.muzeum-blovice.cz  

FB: muzeumBlovice  | IG: muzeumblovice

Vzhledem k divné situaci jsme zatím zrušili po domluvě s plaveckou školou všechny dubnové termíny plaveckého výcviku.

Aktualizace 16.4.2020:

Dne 15.4.2020 jsme s plaveckou školu zrušili celé plavání v letošním školním roce. Řízení o přidělení dotace na dopravu byla ministerstvem školství pozastavena. Plavecká škola navrhla nové termíny plavání a to hned od září 2020. Na plavání budeme jezdit, pokud situace kolem koronaviru dovolí plavat. Přihlášky na plavání dnešního 2. a 3.ročníku zůstávají v platnosti, přihlášky žáků dnešního 4.ročníku rušíme a zaplacené zálohy vrátíme.

V pondělí 9. března jsme společně s druháky absolvovali poslední část programu Dobré vztahy s panem Mgr. Žižkou. Ce lkem jsme se viděli třikrát a v lednu měli možnost konzultace i rodiče druháků, které využili skoro všichni. Tento program měl za cíl zlepšit, urovnat, ale i vyhlazovat a udržovat přátelské vztahy ve 2. třídě, naučit žáky vyjadřovat své pocity a dokázat nastavit vlastní hranice s ostatními, říct si o pomoc.

Zabývali jsme se tím, že každý z nás je jiný, každý má své odlišnosti, ale také má každý jiné předpoklady, a proto mu některé činnosti jdou lépe a jiné zase obtížněji. Vymýšleli jsme, jak bychom mohli v jednotlivých činnostech pomoci těm, kteří pomoc potřebují. Zároveň jsme si ale zdůraznili, že ačkoli se někomu něco nedaří, nemá právo nás urážet či nám ubližovat. Konkrétně jsme si vyzkoušeli, jak bychom mohli v těchto situacích reagovat. Vzájemně jsme si radili, co komu funguje a zkoušeli tak najít ta nejlepší možná řešení. Také jsme malovali, jaké chování se nám ve třídě líbí a jaké ne, vymýšleli jsme, jak bychom to mohli společně zlepšit.

V novém roce jeden z žáků druhé třídy přestoupil na jinou školu, proto jsme si povídali i o tom, jak to ovlivnilo naši atmosféru ve třídě a co se tím změnilo. Zahráli jsme si scénky, jak by to mohlo vypadat, kdybychom se někde potkali. Víme, že není třeba se bát, a že je prima, když potkáme někoho, koho už známe. Nakonec jsme každý napsali svůj dopis na rozloučenou. Až dopíší své dopisy i žáci, kteří v pondělí nebyli ve škole, vložíme všechny naše dopisy do obálky a odešleme je kamarádovi, který s námi již do třídy nechodí.

V celém projektu (ve třech setkáních) jsme získali hodně informací, naučili se zvládat vypjaté situace, pomáhat si navzájem a dokázat si o pomoc požádat. Víme, že vztahy je nutné budovat, ale také je správně prožívat. Vždy je zkrátka cesta, která nikomu neubližuje.  Každý konec, znamená i začátek něčeho dalšího, co nás posune dál.

Děkujeme panu Mgr. Žižkovi – oblastnímu metodikovi prevence v PPP v Plzni za čas a příjemná setkání i dobrou náladu. (sý)

Ještě než se nám zavřela škola, stihli jsme si v rámci kroužku ŠIKULOVÉ vyrobit hrad z papíru a papírových ruliček, který mohou děti dále využít při dalších akcích ve školní družině. Na hradě pracovaly děti společně, jako jeden velký tým, kde každý měl svůj úkol. Rádi chodí i se svými nápady, co bychom mohli příště tvořit.

Také jsme si vyrobili masky, které mohly děti použít na maškarní bál. Děti byly kreativní a všem se moc povedly. Moc se těšily, až budou moci tvořit jarní výzdobu, měly spoustu krásných nápadů, proto věřím, že je společně brzy zrealizujeme a budu se těšit na všechny šikuly. (Pe)

Odpovídám veřejně na dotaz jedné z maminek (Mám platit plávání?).

Pokud jste ještě neplatili zálohu na plavání, počkejte s touto platbou do doby, než budeme všichni vědět více konkrétních informací. Zatím budu rušit pouze první lekci a to 6.4.2020 z důvodu stále trvajícího nouzového stavu.

Každý únor ožívá družina maškarním bálem, tentokrát nazvaný Koblížkový. Ne jinak tomu bylo v pátek 28. února, kdy se sešlo spoustu zajímavých masek, jako např. princezna, víla, drak, Pipi punčocha a mnoho dalších. Oblíbenost maškarního bálu je stále větší a všichni se na něj moc těší. Maškarní ples nám skýtá takřka neomezené množství možností, jak popustit uzdu fantazii a pod jinou identitou se vyřádit do sytosti.

Součástí maškarního byly i již tradiční soutěže. Nechyběla ani zábavná hra s židlemi, stavění věže z kostek a také diskotéka. Po celou dobu hrály písničky, které pouštěli naši DJ-ové, žáci vrčeňské školy. Vybrat nejhezčí masku je vždy přetěžkým úkolem, proto každý z účastněných byl odměněn maličkostí a sladkostí v podobě koblížku, které nám upekly naše hodné paní uklízečky paní M. Velíšková a J. Břízová. Chtěla bych poděkovat všem paním učitelkám, které pomáhaly s přípravou, dále paní vychovatelce E.Šlajerové za přípravu pohoštění. A v neposlední řadě také poděkovat našim šikovným uklízečkám, kterým se koblížky opravdu povedly a byly výtečné. Děti si to užily, což nás těší a my se budeme těšit zase na příště. (pe)

V průběhu pátečního dopoledne jsme měli další část projektu "Setkání s hostem". Po velké přestávce se na nás totiž přišel podívat bývalý žák naší školy, nynější profesionální voják, Ondřej Müller. Během jeho povídání jsme se dozvěděli, jakou studijní cestu musel urazit, aby se ke svému vysněnému povolání dostal. Zjistili jsme, co vše obnáší jeho povolání jako příslušníka armády ČR. Viděli jsme fotky vozidel, výstroje a výzbroje vojáků naší armády, ale i fotky samotných vojáků v akci. Poté jsme se na povel přesunuli do naší tělocvičny, kde si žáci mohli vyzkoušet nástup ve svých jednotkách pod vedením skutečného vojáka, zároveň potrénovali pořadová cvičení plná kázně, také si vyzkoušeli některé cviky a měli tak možnost otestovat svoji fyzickou zdatnost. Závěrem jsme dostali pro naše žáky dárečky s vojenskou tématikou.  A nakonec jsme se tématicky rozloučili rozchodem do tříd. Děkujeme za výjimečné setkání a budeme se těšit, kdo nás svou návštěvou poctí příště. (sý)

Ačkoliv to v pátek nevypadalo na konec zimy, protože napadl sníh, my jsme ve škole zakončili tohle roční období.

Děti, které měly své narozeniny v zimních měsících, obdržely od školy drobný dárek a blahopřání. Po obdarování došlo i na poučení na období jarních práznin, které začínají hned na počátku měsíce března. (mk)

Po delší době jsme opět s dětmi z 3., 4. a 5. ročníku navštívili ve středu 26. 2. 2020 Svět záchranářů v Karlových Varech. Po dvouhodinové cestě autobusem se děti občerstvily v hlavní budově areálu, seznámily se s průvodci programu Svět bezpečí a rozdělily se na dvě skupiny. Jedny šly na policejní stanici. Paní policistky je tam upozornily na možná nebezpečí, která je mohou potkat na ulici, silnici i doma. Naučily je větu: „Promiňte, s cizími lidmi se nesmím bavit.“ Děti si vyzkoušely, že dospělého svými řečmi nepřechytračí, že nemají nikomu otvírat dveře, když jsou bez rodičů doma, ale i jak obtížné je popsat osobu policii. Druhá skupina šla s policisty do domečku představující domov. Ti je poučili, jak se chovat, pokud by děti zjistily, že je vyloupený. Zajímavé pro ně určitě také bylo, jak policisté zajišťují důkazní stopy a co všechno je pro ně důležité. Po přestávce se skupiny vyměnily. Před odjezdem do školy si žáci mohli nakoupit bezpečnostní prvky k jejich lepší viditelnosti na silnici. I když byla cesta poměrně dlouhá, Svět záchranářů stojí určitě za návštěvu a zážitek.

Chtěla bych touto cestou poděkovat jedné mamince a paní Gabriele Rojíkové (Účetnictví a daňové poradenství, Třebčická 573, 33501 Nepomuk), které nám přispěly svými dary na dopravu autobusem do Karlových Varů. (je)

Postřehy žáků 4. ročníku:

Bylo to velmi poučné, nevěřit všem lidem. Kdybychom viděli vyloupený dům, tak nám řekli, že tam nemáme chodit, protože by nás napadl pachatel. Každý jsme udělali vlastní otisk prstu. ***** Dozvěděli jsme se, jak přenést otisky. Také to, že nemáme nastupovat k cizím do auta. Přivezli jsme si otisky. ***** Byli jsme v domečku a někdo ho vykradl a říkali nám, jak to funguje při vyšetřování. Pak jsme se koukli do kukátka a viděli jsme např. bezdomovce, hluchého dědečka. Mohli jsme se podívat, jak to vypadá ve věznici. ***** Děti se naučily, co dělat, když vidí vyloupený dům. ***** Každý jsme si udělali otisk prstu. Koukala jsem do kukátka a viděla různé postavy. Popisovali jsme nějakou osobu. Prohlíželi jsme si vězení a paní Zuzana nás tam zavřela. ****** Policajt nám představil své kolegyně a kolegu. S policisty jsme šli do budovy a tam jsme si povídali. ***** Výlet do KV byl úžasný. Dostali jsme mnoho poučení o bezpečnosti.

Postřehy žáků 3. ročníku:

V Karlových Varech u záchranářů to bylo hezké. Viděl jsem modrý domeček a černý domeček. V černém domečku to bylo vykradeno. Byl tam zloděj, který vypáčil dveře. V modrém domečku jsme si vyprávěli o vězení a o poutech. Taky jsme tam koukali do kukátka, kde jsem uviděl nějakého dědečka a paní. Dozvěděl jsem se, že nemohu otevírat cizím lidem. (Tomáš) *****  Cesta autobusem do Karlových Varů byla dlouhá.  Moc nás to v autobuse nudilo. Když jsme přijeli, šli jsme do hlavního domku. Tam jsme koukali na srandy. Pak jsme šli do prvního domku, kde vykradli paní Novákovou. Tam nám říkali, jak dělají vyšetřování. V druhém domu nám říkali, že nemáme nikomu otevírat, když jsme doma sami. Byli jsme ve vězení. Nakonec jsme si mohli koupit nějaké věci, nejvíc jsme si kupovali reflexní plyšáky. Všechny nás to bavilo. (Nikol a Filip E.) *****  Ve středu jsme jeli do Karlových Varů do Světa záchranářů. Jeli jsme luxusním autobusem 2 hodiny. Když jsme přijeli, šli jsme do velké budovy. Tam nám pustili srandovní scénku. Potom nás rozdělili do dvou skupin podle věku. Byli jsme v domečku paní Novákové, ten byl vykradený a museli jsme zjišťovat, co všechno pachatel ukradl. Bylo to moc bájo. (Oskar a Patrik)

Také v letošním školním roce čeká na předškoláky a jejich rodiče projekt „Budu školák“. První část projektu proběhla ve školní družině ve středu 19. února. Děti přišly ve dvou skupinách. Nejdříve jsme se přivítali a navzájem se představili na koberci. Také jsme si zazpívali pohybovou písničku „Když si kamarád“.

Poté jsme shlédli loutkové divadélko „Smolíček pacholíček“, které nám připravily starší děti. Společně jsme si povídali o tom, proč nesmíme nikomu cizímu otevírat dveře. Dále už si děti hrály, s čím chtěly – někdo vybarvoval omalovánky, jiní zkoušeli stavebnice nebo si prohlíželi hračky. Na konci jsme se rozloučili podáním ruky. Celkem se zúčastnilo 14 dětí a 8 žákyň, které pomáhaly s projektem. (Ku)

V pondělí 17. února tři žákyně 2. oddělení ŠD pod vedením paní vychovatelky připravily a zorganizovaly pro ostatní vědomostní soutěž o zvířatech. Celkem se zapojilo 18 dětí, které se podle věku rozdělily na starší a mladší. Soutěž se skládala ze tří kol. V prvním kole děti měly děti za úkol vyplnit různé pracovní listy. Sedm nejlepších postoupilo do druhého kola, kde se snažily rozpoznat pobytové stopy a zjistit tak, o které zvíře se jedná. Takto děti měly možnost prohlédnout si parůžek, chlupy, lebku, peří, trus a otisk stopy. A která zvířata měly poznat? Srnce, sojku, veverku, králíka, morče, kočku a dravce. Do finále za starší postoupily Laura T. a Eliška N. a za mladší Michal K. a Maruška H. Finálovým úkolem bylo postupně podle souřadnic odkrýt obrázek a hádat zvířata. Všichni účastníci získali dukáty a něco dobrého na zub. (Ku)